Život je príliš krátky nato, aby sme boli rozumní...

Staré dobré časy alebo 5.9.2008

5. září 2008 v 22:54 | natr
Neska (akože pátek páteho) mi cca o pátej zavolala Stanka, že či nejdeme na korčulkách alebo na bicykli do Kamka. Keďže bike mám u dzedka a Davko má na svojem osminu jak hovado a na korčulkách mi odpadlo kolésko, navrhla som, nech tam ideme peši... A tak sme sa vybrali na vandrovku... zavolali sme Simu a Maťu, ale Maťa nebola doma, tak sme to fukli šrégom k Sime. Od Simi sme už mohli pokračovať v ceste. Ja, Stanka, Sima a pejsek:) Hafan nám bol nato, že keby sa niekde stratíme, tak si ho nejak upečeme na večeru. Po dlhej a namáhavej ceste sme sa dostali na místo. Tu sme sa z našich posledných úspor napojili. Kým Maťa išla cez Kamenáč za nami, stihli zavreť bufet U méďu, čiže ona ostala nenapojená. Na místo prišla s troma starými známymi... Po rozhovore a zistení, že chlapov vzrušuje, keď im fúkate do riti, sme sa vybrali na cestu naspäť. To víte, boli sme hladné a Nika nám došlo v tej chvíli ľúto. Troch kamarátov sme nechali v Kamku, lebo boli moc leniví... V polke cesty sme sa stretli so Siminým partnerom na isté veci, malým Lubenom. Total trapas, nezostávalo nám nič iné len sa smát a ohovárat cez zuby:D. Potom sme sa ešte stavili na kofče v Bistre Bicross pri bicrose:D, lebo Maťa mala chuť na kofolku (aj ja, ale psssssst). Jak si tam sedíme, dojde mierne podnapitý pánko, že či si môže prisadnúť. Bez odpovede si prisadol. S úsmevom na ústach a slzami v očkách sme zdvihli svoje zadky a pokračovali sme v spiatočnej púti. Po ceste sme si začali fúkať do rití... keby víte, jak to vtipne vypadalo, padáte zraky a roflujete na zemi:D. Pri Sime sme si ešte nežne pofukovali do ušiek:) Po zistení, že nám nejde bus sme sa vybrali, už bez člena posádky Simi a pejsánka Nika, na Hospodu. Na naše "šťastie" nám autobus nešiel. Mesto sme prešli turbo rýchlosťou. To víte, dvoch ľudí z troch tlačil mechúrik. Akciu sa dotyční rozhodli vykonať za stánkom. Úplne nenápadné miesto:D Stanka sa vyzliekla do naha (lebo mala taký letný overal, či jak sa to volá). Ponej pokrstila jej mláčku svojou mláčkou Maťa. Nakonec z teho bola taká mláka, že si myslím, že by sa mali prehodnotiť veľkosti oceánov. Ďalšiu cestu sme úspešne dobojovali až domov. Bol to super večer... Asi preto, že sme opäť boli spolu všetky štyri pokope a že sme vymýšľali zase somariny. Jak za starších časov:) BABY MOJE, ĽÚBIM VÁS:-*
PS: tento príbeh sa zakladá na skutočných udalostiach...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Whistlepajush Whistlepajush | Web | 5. září 2008 v 23:00 | Reagovat

Aojky mohla bych tě poprosit o jeden malý hláseček??Prosíím?? http://neronie.blog.cz/0809/2-kolo-sonb ....Budu ti mocinečky vděčná a někdy ti to oplatím,ju??Mockrát quJí...Pa..:)

2 stanulka stanulka | E-mail | 8. září 2008 v 19:38 | Reagovat

more natr ja nemožem samozrejme že aj my teba lúbkame a mocinko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama